I. letní Krav maga kemp, který se konal ve sportovním areálu Bret v Prkenném dole, vedl tentokrát ředitel Norské sekce Mezinárodní Krav Maga Federace, Rune Lind, Expert level 3, který vyučuje systém Krav Maga od roku 1996.

 

První den kempu se skoro padesát studentů všech věkových kategorií sešlo v devět ráno na hřišti, aby otestovali Runeho požadavky a zjistili, zda dát si snídani před tréninkem, byl ten nejlepší nápad. Rune odstartoval den poměrně lehkou rozcvičkou a po chvíli se začal věnovat jednotlivým obranným technikám. Systematicky postupoval od těch nejjednodušších až po ty složitější. Počasí bylo shovívavé, slunce se schovávalo za mraky a vykouklo vždy jen na chvilku. Krásných dvaadvacet stupňů bylo ideálních pro celodenní cvičení. Po lehkém obědě a hodině přestávky se pokračovalo v tréninku. 

Běhy do kopce

Tentokrát Rune vzal všechny účastníky na vrcholek nevelkého kopce, rozdělil je na dvě poloviny a všem bylo jasné, že teď přišel čas na fyzický trénink. Část studentů zůstala na kopci, v rukou odražeče, další část seběhla dolů a čekala na jeho povel. Ze startovního místa vyběhli všichni současně. Měli za úkol dostat se co nejrychleji ke stojícím kolegům, kteří byli ve vzdálenosti asi padesáti metrů, ale na vrcholku kopce, který měl poměrně velké převýšení. Už po pár metrech byly na studentech znát rozdíly ve fyzické přípravě. Někteří se rozběhli naplno, tempo udrželi až do konce a ještě jim zůstala síla na pořádné kombinace do lap, jiní se na kopec dostali s velkým vypětím. 

Posilovací trénink

Když v šest hodin odpoledne Rune trénink ukončil, většina studentů před sebou měla vidinu výživné večeře, návštěvy sauny, nebo vířivé vany, jiní se chystali na masáž. Hlavní instruktor ale všem převrátil plány na ruby oznámením, že po večeři se znovu sejdou na hřišti a dají si ještě pár lehčích cvičení. Od té chvíle se každý bál, pořádně se najíst, v nevědomosti, který kopec ho zase čeká. Na hřišti se sešli asi dvě třetiny přítomných studentů. Jak všichni brzy zjistili, Rune měl pro ně připravený posilovací trénink. Začalo se přecházením po celé délce čtyřicetimetrového hřiště s výpady. Už po zdolání první délky hřiště, většině lidí hořeli stehna. Jejich kamarádi za postranní čárou, kteří na večerní trénink nesebrali dost sil, takže pouze přihlíželi, je naplno povzbuzovali. Hřiště musel každý přejít čtyřikrát. Pokračovalo se střídáním kliků a kombinací úderů na čas a posilovací trénink byl završen nošením kolegy na zádech přes hřiště v kombinaci s údery a kopy na konci každé délky. Po hodině vyčerpávajícího posilování se všichni hnali do sprch a na vytouženou vodní masáž do vířivé vany.

Obrana v autě – největší zábava

Druhý den se dopoledne projížděli obranné techniky proti napadení s nožem a odpoledne byl na programu trénink, na který se těšili úplně všichni. Obrana proti napadení v autě. Skoro třicet automobilů se rozjelo za nedaleký Žacléř, kde byl ideální prostor pro takový trénink. Obrana řidiče proti napadení, ať už ze sedadla spolujezdce, nebo ze zadních sedadel, byly první techniky, které si všichni vyzkoušeli. Na vlastní kůži si každý zažil, jak je obtížné zpacifikovat někoho v tak omezeném prostoru, jak je náročné dokázat ve stresu a velké rychlosti odpoutat pás a z auta utéct, jak je složité bránit se proti napadení s nožem, škrcení ze zadního sedadla, nebo úderům přes otevřené okýnko. 

Studenti poctivě cvičili všechny scénáře a z mnoha automobilů se ozýval křik a nacvičený agresivní řev. Často se v některém z aut u spolujezdce otevřely dveře a „útočník“ z nich byl doslova vykopán. Všichni studenti se do hry tak ponořili, že i muži, známí hýčkáním si svých motorových miláčků, bez okolků v autě používali kopy, z nichž občas některý padl na sedačku, či strop, dveře otvírali vší silou, že je skoro vyvraceli z pantů, nedbali na otisky podrážek na palubních deskách. 

Rune měl také připravenou velice zajímavou přednášku, kterou doplnil Jakub Otipka, ředitel IKMF CZ o videa z různých napadení a pouličních rvaček. Rune vysvětloval, jak funguje lidské tělo pod stresem, jaký je rozdíl mezi reakcemi trénovaného a netrénovaného člověka, co všechno dokáže v těle způsobit adrenalin a jak moc ovlivňuje činnost mozku a jakou paseku v rozhodování a čistém úsudku může nadělat jen obyčejný vysoký srdeční rytmus. 

Závěrečná bojovka

Poslední den byla pro všechny připravená bojová hra. Polovina studentů se rozmístila po areálu, jako fiktivní útočníci. Druhá půlka se sešla na hlavní silnici a po jednom vybíhali v určitém časovém intervalu na určenou trasu. O poměrně kuriózní představení v tomto boji se postaral Rune svým předchozím posilováním. Mnoho studentů se totiž se začátku pohybovalo, dá se říci, skoro robotickým způsobem, díky všem těm namoženým svalům. Nerovnost terénu si také vybírala svou daň v podobě pádů při obranných technikách. Ne každý ustál obranu proti kopu, který na něj letěl od útočníka, stojícího v kopci nad ním. 

Studenti tuto trasu museli zvládnout nejen po fyzické stránce, všechny stanoviště museli totiž zvládnout v běhu, ale také u toho museli přemýšlet. Ve chvíli, kdy někoho zahlédli, museli sami zhodnotit svůj další postup. Podle chování dotyčného na stanovišti měli rozlišit, zda přijde útok fyzický, nebo jen slovní, který se dá zvládnout deeskalací. Tento problém vyhodnotilo správně ve chvíli fyzického vyčerpání a pod stresem opravdu pouze pár jedinců. Ti ostatní byli doslova natolik „rozjetí“, že nečekali a začali okamžitě útočit i na kolegu, který měl ve scénáři hrát ne útočníka, ale jen podnapilého člověka, jež se snaží dostat neodbytným způsobem cigaretu nebo pár drobných. Po bojové hře studenti s hlavním instruktorem probírali jednotlivé situace a své reakce na ně. Jim samotným, když už pominul stres a vyčerpání, docházelo, že v mnoha situacích nereagovali adekvátně situaci a poučení, které z takového tréninku plyne, je naprosto neocenitelné.  

Poslední odpoledne se neslo v duchu tréninku ochrany třetí osoby. Všichni studenti po té dostali jako připomínku své účasti, diplomy a trička I. Letního KM kempu a rozjeli se domů. Nikdo neodjížděl s prázdnou, spoustu nových zkušeností, které mohou někdy i zachránit život, si odvezl každý.

Odkazy

Text a foto: IKMF CZ